Střechy pokryté speciální vrstvou zeleně nabízejí řadu benefitů a mnoho navzájem propojených funkcí, navíc jsou velmi atraktivní. Pokud tedy fandíte netradičním řešením, nechte svou střechu také zezelenat. V současnosti můžete na svůj projekt získat i nemalé dotace.
„Zelené střechy a fasády jsou plochy zeleně s přímým, vysoce pozitivním účinkem na životní prostředí. Mají v mnoha případech ohromný potenciál dalšího využití jako příjemná místa pro pobyt a relaxaci především ve městech, kde je zeleně nedostatek,“ uvádí Jana Šimečková, ředitelka Svazu zakládání a údržby zeleně.
Speciální vegetační vrstva na střechách navíc celkově zlepšuje podmínky okolního prostředí. Zelené střechy totiž zachycují škodliviny a částečky prachu, čímž snižují prašnost. Vyrovnávají extrémní teploty, také díky zadržování vody ochlazují okolí a zvyšují vlhkost vzduchu. Vrstva rostlin také celkově snižuje hlučnost. Tyto střechy jsou i domovem užitečných živočichů, kteří by jinak v městské zástavbě neměli šanci.
„Pozitivní účinek zelených střech na kvalitu ovzduší se může zdát vzhledem k jejich běžným velikostem nepodstatný. Výzkumy však prokázaly opak. Zlepšení ovzduší není podmíněno úplným ozeleněním střech. Stačí vytvořit alespoň jejich síť, která pak dokáže nepříznivé vlivy okolí značně redukovat,“ vysvětluje Jana Šimečková.
Nejenže mají zelené střechy pozitivní vliv na svoje okolí, pomáhají také snižovat energetickou náročnost samotných budov. Zlepšují tepelnou izolaci stavby, čímž ve výsledku přispívají k nižším nákladům potřebným na vytápění stavby, případně na její klimatizování.
Zeleň na střeše prodlužuje životnost hydroizolační vrstvy, jelikož ji chrání před UV zářením a zároveň před extrémními rozdíly teplot. Další ekonomickou výhodou je snížení nákladů na odvod dešťových srážek. Ozeleněné střechy dokážou snížit odtok o 10 až 50 procent – přebytečná srážková voda pak odtéká postupně.
Pokud uvažujete o ozelenění vaší střechy, svěřte se do rukou odborníků s dobrými referencemi. Ti vezmou za svou nejen realizaci zelené střechy, ale poradí i s péčí o ni. V případě extenzivní střechy spočívá péče zejména v odstranění náletových rostlin, které se mohou na zelené střeše uchytit. „Ačkoliv životní podmínky jsou pro vzcházení náletových rostlin značně nepříznivé – diametrálně horší než běžném terénu –, měly by se eventuální plevelné rostliny odstraňovat. I v podmínkách extra zvýšeného náletu se ale jedná jen o pár vstupů na střechu za rok,“ radí Filip Drastich ze společnosti Alfagreen.
V případě potřeby by se podle něj měla zelená střecha maximálně jednou za rok přihnojit dlouhodobě působícím hnojivem.
Hlavním předpokladem pro úspěšný projekt je únosnost střešní konstrukce. Záleží také na tom, jak jste na tom s časem. Pokud nemáte čau nazbyt, řešením je zelená střecha extenzivní s využitím nenáročných květin a travin. Náročnější variantou je ozelenění intenzivní, pak můžete na střeše pěstovat i keře a malé stromy. Tyto požadavky majitelů pak rozhodnou o vhodné podkladové vrstvě z hlediska stavebních materiálů.
V rámci programu Nová zelená úsporám můžete získat dotaci na zelenou střechu ve fixní výši 500 Kč/m2, a to pravděpodobně až do roku 2021. Pokud navíc uvažujete o zelené střeše v Brně, máte šanci na dotaci od samotného města.
„Chceme adaptovat město na klimatickou změnu – zelené střechy v létě chladí, v zimě nepropouští teplo,“ řekl k tomu náměstek brněnské primátorky Petr Hladík (KDU-ČSL). Výše dotace od města Brna se bude odvíjet zejména od kategorie osoby žadatele a typu zelené střechy a bude se pohybovat v rozmezí od 900 do 1 400 korun na metr čtvereční. Brno nabízí i příspěvek 10 000 korun na odborný posudek spojený s realizací zelené střechy.
Pokud potřebujete další pomoc s financováním, chytrým řešením je Rychloúvěr od Modré pyramidy.
Kvůli nevalné pověsti, kterou si nese z dob minulého režimu, se beton ve spojení s designem dlouho netěšil oblibě. Ovšem v poslední době je tomu právě naopak. Pokud chcete svůj příbytek oživit něčím netradičně designovým i elegantním zároveň, vsaďte na beton. K dostání jsou imitace i solitérní kusy nábytku z pravého betonu, doplňky a můžete zkusit i pohledový beton na stěnu či podlahu.
Krásná moderní kuchyně je snem snad každé ženy. Při budování nového bytu či domu je to právě místo, na kterém si dáváme snad nejvíce záležet. A tak to má být, chytře zařízená, navíc oku lahodící kuchyně nabízí pro přípravu pokrmů skvělé zázemí a ušetří i spoustu času. Než se pustíte do zařizování kuchyně, jistě se hodí inspirace. Jaké trendy vládnou letos v kuchyňských studiích?
Pokud se chystáte pustit do stavby domu, máte skvělou příležitost využít všechen potenciál, který vám nový start nabízí. Rodinný dům podle zásad feng shui vám pomůže vytvořit harmonický domov a vnést do života úspěch a prosperitu.
Relax ve vlastní vířivce nebo třeba domácí saunování, které nejen uvolní mysl a tělo, ale také posílí imunitu v zimních měsících. To vše může nabídnout domácí wellness. Kdo by nechtěl využívat takového komfortu, že?
Inteligentní lednice, která monitoruje spotřebu potravin, rekuperační jednotka, která má „pod palcem“ přísun čerstvého vzduchu, či dokonce hlasem ovládaní asistenti – rozhraní na bázi umělé inteligence. V našich domovech se čím dál častěji obklopujeme moderními technologiemi. Co všechno ještě dokážou?
Kvůli nevalné pověsti, kterou si nese z dob minulého režimu, se beton ve spojení s designem dlouho netěšil oblibě. Ovšem v poslední době je tomu právě naopak. Pokud chcete svůj příbytek oživit něčím netradičně designovým i elegantním zároveň, vsaďte na beton. K dostání jsou imitace i solitérní kusy nábytku z pravého betonu, doplňky a můžete zkusit i pohledový beton na stěnu či podlahu.
Stejně jako ve druhém čtvrtletí i od července do září stoupal počet lidí, kteří si spoří na doplňkovém penzijním spoření. V průměru si lidé odkládají měsíčně přes 700 korun.
V rámci Evropy se Česká republika umístila hned za Německem a Rakouskem, co se velikosti trhu stavebního spoření týče. České stavební spořitelny si ukrojily šest procent vkladů i úvěrů z celého evropského stavebního spoření. Němci mají přibližně 80 procent a Rakušané deset. S údaji seznámil veřejnost Jan Jeníček, prezident Evropského sdružení stavebních spořitelen, a to konkrétně na tiskové konferenci v rámci výročního zasedání této organizace. Za Českou republikou skončilo Slovensko, Maďarsko a Rumunsko.
