Když není důvod
Někdy však dodavatelé nastaví vyšší zálohy zbytečně. Důvody mohou být dle odborníků dva. První je zcela prozaický – jedná se o omyl. Přece jen všude pracují lidé a i systémy se mohou mýlit. Pak je potřeba se bránit. V tomto případě zpravidla dodavatelé chybnou výši záloh rychle opraví.
Další případ už tak úsměvný není. Se záměrně vyššími zálohami se mohou dle Energetického regulačního úřadu setkat zákazníci společností, které se potýkají s finanční tísní a tímto krokem si chtějí vylepšit svou likviditu. Pokud se však s tímto postupem smíříte, nepodáte stížnost a společnost následně ukončí svoji činnost, o vrácení přeplatků budete žádat v insolvenčním řízení. Takové vymáhání pak ale často končí neúspěšně.
Ideální zálohy? Tak akorát
Vše záleží na konkrétní společnosti, někteří dodavatelé plynu či elektřiny dokonce nechávají výši záloh na zákazníkovi. Každopádně by výše záloh měla odpovídat spotřebě. U nízkých záloh po vyúčtování přichází nepříjemné vystřízlivění v podobě nedoplatku. Na druhou stranu, v případě vysokých záloh není důvod, proč by měl zákazník platit zbytečně víc a tím dodavatelům „půjčovat“. Navíc jsou přeplatky často používány na úhradu dalších záloh a tak stále dokola…
I vyúčtování lze reklamovat
Od věci není ani zběžná kontrola vyúčtování. Mnoho dodavatelů plynu a elektřiny má kvůli porovnání cen na svých stránkách kalkulačku spotřeby: Pár kliků se vám tak může opravdu vyplatit. Ohledně případné reklamace pak dodavatelé odběratelům doporučují obrátit se na ně telefonicky přes zákaznickou linku, kde se informujete o celém postupu. Následně pak vždy pošlete reklamaci písemně.
Špatnou zprávou ale je, že reklamace neznamená odklad zaplacení faktury. Pokud dodavatel reklamaci uzná, do 15 kalendářních dnů musí rozdíl vyrovnat.