Rádce na finance

Investujte do základu, obměňujte doplňky

Pokojíček v podobě strašidelné jeskyně nebo paláce pro princeznu sice dítko nadchne, ale rychle ho omrzí a za pár let se bude stydět pozvat si do „miminkovského“ pokoje kamarády. Jak dítě roste, rychle se mění jeho nároky na funkčnost i vzhled pokoje, proto myslete dopředu. Stejnou chybou by ale bylo zařídit dětský pokoj jako pro dospělého, aby „vydržel“ nejméně dalších deset let. Dítě se potřebuje na svém výsostném území cítit dobře hned teď. Nejlépe uděláte, když si necháte navrhnout základ pokoje tak, aby umožnil s postupem času snadné proměny. Investujte do kvalitního nábytku a vybavení, které lze jednoduše a levně obměnit barevnými doplňky a textiliemi. Vyjde vás to levněji než výměna nábytku, který se dítěti už okoukal. 

Dejte na osvědčené materiály

Dítě je v kontaktu s nábytkem a s povrchy v bytě mnohem častěji než dospělý, proto má výběr materiálů velký vliv na to, jak se bude ve svém království cítit. Materiály v dětském pokoji by měly být především zdravotně nezávadné, odolné a snadno udržovatelné. Nevhodné jsou naopak ty, které jsou studené na dotek, zadržují prach nebo obsahují škodlivé chemikálie. Menší děti si často hrají na zemi, a proto ocení podlahu ze dřeva nebo marmolea a v interiéru přírodní textilie.

Volte neutrální světlé barvy

Děti mají rády barvy, příliš pestrý pokojíček by na ně ale mohl působit rušivě. Základní vybavení pokoje by mělo být jednoduché a neutrální, laděné do teplých světlejších barev. Platí úměra: čím menší pokoj, tím světlejší stěny a nábytek. Pestré a originální mohou být doplňky, které lze snáze obměnit. Hravost do pokoje vnese dítě hračkami a vlastními výtvory.

Vybavením na míru využijete prostor na maximum

Dětské pokoje nebývají příliš velké, proto je praktičtější vestavěný, chytře navržený nábytek, který pojme hodně věcí, využije prostor od podlahy ke stropu a ponechá více volného prostoru pro hru. Většina dětí ocení i výsuvné či výklopné lůžko pro přespání kamaráda. Je vhodné poradit se s designérem, který navrhne optimální využití prostoru tak, aby měly děti dostatek místa pro vše potřebné. 

Dětský pokoj pro školáka vybavte rostoucím nábytkem

Se vstupem dítěte do školy se stávají důležitým prvkem v pokoji pracovní stůl a židle. Školák tráví sezením hodně času, a tak je důležité, aby nábytek přesně odpovídal jeho potřebám a zároveň podporoval správné držení těla. Abyste nemuseli obměňovat nábytek každé dva roky, vyberte takzvaný rostoucí nábytek, který bude dítěti sloužit i na střední škole. Rostoucí stoly mají nastavitelnou výšku, někdy také sklon pracovní desky a velikost pracovní plochy. Součástí stolu může být i stojánek na monitor, který zajistí jeho umístění ve správné výšce. U rostoucí židle lze upravovat výšku a hloubku sedu, opěradlo zad a u některých modelů i jejich úhel. U menších dětí je praktické mít židli na jednom místě, starší děti ocení židli na kolečkách.

Podpořte samostatnost dětí

Ukládání oblečení, hraček a dalších předmětů si promyslete dopředu. Malé dítě se samo neobléká, za pár let ale oceníte, když na všechny potřebné svršky dosáhne samo a nebude potřebovat vaši asistenci. Nikdy není dost úložných prostor na všechny hračky, výtvarné potřeby, knížky a další nezbytné věci, proto si nechte navrhnout nábytek na míru. Díky tomu se maximálně využije místo v pokoji a přitom zůstane dostatek volné plochy na hraní.

Na spaní vytvořte dětem soukromí

Na trhu je k dostání velké množství lůžek všech tvarů, barev a materiálů, chybu ale rozhodně neuděláte s postelí z masivu. Jeho výhodou je vysoká odolnost a také zdravotní nezávadnost. Kvalitní postel z masivu by měla mít tloušťku materiálu 25 milimetrů a více. Jakmile dítě odroste dětské postýlce, můžete přejít rovnou ke klasické posteli, která vydrží až do dospělosti. Zajímavou alternativou je rostoucí postel, u které můžete nastavit několik délek, včetně délky roštu. Jak dítě roste, mění se jen matrace. Vzhledem k tomu, že malé dítě, které tolik neváží, nevyužije všechny ortopedické zóny, můžete mu bez obav pořídit levnější matraci. Do kvalitní matrace a roštu investujte nejdříve po desátém roku dítěte.

Pokud sdílí pokoj více sourozenců, vytvořte každému v rámci prostorových možností soukromí, a to zvláště na spaní. Aby se děti navzájem nerušily, můžete postele umístit k protilehlým stěnám nebo kolmo na sebe a oddělit je nábytkem. V menších pokojích lze využít patrovou postel. Promyslete ale, jak se vaše ratolest vyrovná s obtížnějším přístupem a také vyšší teplotou pod stropem pokoje. Před koupí postele se ujistěte, že má kvalitní konstrukci, která po čase nepovolí a nezačne vrzat.

Jedno svítidlo nestačí

Šetřit na osvětlení se nevyplatí, výkonné svítidlo je základ pro hru i učení. Svítidla v líbivém dětském designu jsou většinou slabá, lepší je koupit výkonné svítidlo neutrálního vzhledu, které vydrží až do dospělosti. Hravost a dětské prvky můžete vnést do pokoje jiným způsobem. Dětský design může mít třeba „usínací“ lampička u postýlky, která pomáhá dítěti překonat strach ze tmy. Praktická jsou stropní led svítidla, u kterých lze navolit světelný režim a barvu světla. Stropní svítidlo jako jediný zdroj světla ovšem nestačí, osvětlení patří také k posteli a k psacímu stolu. Světelný tok by měl být minimálně 2 000 lm, ještě lépe 3 000 lm. Na okno umístěte vhodné stínění, tedy žaluzie, rolety či závěsy. Vhodné jsou transparentní záclony a rolety, které rozptylují světlo a pokoj zároveň prosvětlují.

Co malé děti milují?

• Volný prostor pro hru.
• Schovávačky, domečky, bunkry, třeba pod zvýšenou postelí.
• Plochu pro tvoření, kreslicí tabule a stolek.
• Místa, kde mohou vystavit své výtvory, například nástěnka, polička či vitrínka.
• Místa, kde si mohou nechat neuklizené hračky nebo rozehranou hru do druhého dne.
• Hodně prostoru pro plyšáky, třeba textilní kapsář u postele, který zároveň izoluje od chladu.
• Vše, co podporuje touhu po samostatnosti, jako jsou nízko umístěné věšáky, hračky i knížky na dostupných místech.

Tři časté chyby při zařizování dětského pokoje

• Pokoj zařízený do detailů už před narozením dítěte. Lepší je zařizovat pokoj postupně a účelně a mít přitom představu o jeho podobě i za dva roky či za pět let. Ušetříte tak spoustu zbytečných nákladů.
• Příliš barevný koberec s pestrým vzorem. Výrazné vzory, které dítě při hře vnímá ze vzdálenosti 30–50 cm, unavují oči a dráždí nervovou soustavu. A zkuste si na takový koberec rozsypat lego či puzzle a začít skládat.
• Chybějící prostor pro tvorbu a práci s různými materiály. Děti u těchto činností nadělají spoustu nepořádku, dobře navržený pracovní prostor však lze snadno uklidit. Byla by škoda bránit dětem v rozvíjení jemné motoriky jen kvůli troše práce navíc.