Pivoňky, kterým se také přezdívalo růže bez trnů, se těšily velkému zájmu již před tisíci lety v Číně, Japonsku a později také v Evropě. Ve starém Řecku a Číně byly vysoce ceněny jako léčivé rostliny.
V Evropě se v minulých stoletích pěstovala především pivoňka lékařská, jejíž blahodárné účinky využívali lidé hlavně v období antiky a ve středověku. S pivoňkou jako léčivkou se však setkáte i dnes, například ve formě tinktur. Do čajových směsí proti kašli, křečím hladkého svalstva i dýchacím obtížím se sbírají především korunní plátky z plně rozkvetlých květů. Léčivé jsou i kořeny.
Pokud si chcete krásu pivoňkových květů uchovat po delší dobu, usušte je na teplém tmavém místě. Svazek zavěste tak, aby květy směřovaly k zemi. Až budou napůl suché, vyfénujte je jeden po druhém proudem horkého vzduchu. Okvětní lístky se rozevřou a v tomto stavu doschnou.
Pivoňky vynikají sladkou, intenzivní, avšak nevtíravou vůni, díky které se často vysazují do zahrad smyslů pro nevidomé. Květy pivoněk se využívají při výrobě parfémů a kosmetiky.
V zahradách můžete narazit na bylinné pivoňky, především pivoňku lékařskou a čínskou, a dřevitou pivoňku, která se při správné péči dožívá až sta let. Jednotlivé odrůdy pivoněk kvetou v různou dobu, proto lze jejich kombinací vytvořit atraktivní záhony.
Na sbírku pivoněk se zajděte podívat do Botanické zahrady hlavního města Prahy v Troji, do Průhonického parku nebo do arboreta Mendelovy univerzity v Brně.
Hledat články dle témat
