Studium v zahraniční aneb Dejte jim šanci jít „na zkušenou“

Studium v zahraniční aneb Dejte jim šanci jít „na zkušenou“

Jen s uzlíčkem buchet jako Honza do světa? Tak to už dnes opravdu nehrozí. Na zkušenou se chodí nadále, ale povidlové buchty jsou to poslední, co budete potřebovat. V první řadě bude takový výlet vašeho potomka nemalou finanční zátěží pro rodinný rozpočet. Řešením je včas se na tuto možnost připravit. Jak a kolik budete potřebovat?

2. 4. 2019

TÉMATA ČLÁNKU

Všechna témata

Získat nové zkušenosti, naučit se pořádně cizí jazyk, poznat, jak se žije jinde, a samozřejmě navázat nová přátelství. To všechno nabízí studium vysoké školy v zahraničí. Na druhé straně téže mince je však napsáno: „Nic není zadarmo“. Počítejte tedy s tím, že vás to bude něco stát – kromě trochy stresu i „trochu“ těch peněz.

Studium v zahraničí se týká převážně vysokoškoláků, a to napříč obory. Snad všechny studenty ale spojuje jedna společná obava: Jak to zvládnout z hlediska financí? Odpověď je celkem jednoduchá – bez nejrůznějších grantů, stipendií a pomoci rodičů by to nejspíš nešlo. Ani při snaze najít si v cizí zemi brigádu by to většina studentů ze svého finančně neutáhla.

Studium v zahraničí není zdarma

Asi nejznámější ze stipendijních programů je Erasmus Plus. Ten je zaměřen na mobilitu a spolupráci ve vysokoškolském vzdělávání a funguje již 32 let. Za tu dobu jím prošlo přes 9 milionů Evropanů.

 

 

Tip: Pokud se chystáte do zahraničí, využijte nabídky Komerční banky a jejího Balíčku Erasmus ke studentskému účtu. Odchozí a příchozí SEPA platby zdarma či bezplatný výběr z bankomatu v zahraničí se vám budou hodit.

Nyní se potýká s mírným poklesem zájmu a kamenem úrazu jsou právě finance, resp. náklady na studium v zahraničí. „Evropská komise se proto rozhodla zvýšit stipendia, protože na Erasmus nejezdí dost studentů. Zvýšení stipendií ale není zase tak závratné – z dotazníků Evropské komise, které studenti vyplňují po návratu, totiž vyplývá, že přidělené stipendium pokrývá přibližně dvě třetiny výdajů,“ vysvětluje Pavla Zapletal, institucionální koordinátorka programu Erasmus Plus na Masarykově univerzitě.

Současně upozorňuje právě na to, že stipendium nemá pokrývat všechny náklady na zahraniční pobyt. Počítá se s vlastním dofinancováním od studenta.

 

  • Stipendium na studium v zahraničí v zemích s vyššími životními náklady se zvýšilo z 500 eur na 510 eur měsíčně (13 200 korun). Do této kategorie zemí patří například Velká Británie, Dánsko, Island či Irsko. Z této kategorie byly přesunuty do druhé skupiny země jako Francie, Rakousko a Itálie.
  • Do druhé skupiny pak kromě nově přiřazených zemí patří kupříkladu Belgie, Německo nebo Španělsko. Stipendia jsou zde ve výši 450 eur měsíčně (11 600 korun), dříve 400 eur.
  • Ve třetí skupině zemí mají studenti na výměnném pobytu nárok nově na 330 eur měsíčně (8 500 korun), dříve 300 eur. Spadá sem třeba Bulharsko, Maďarsko, Polsko nebo Estonsko.

Pokud z dotazníků studentů vyplývá, že stipendium na studium VŠ v zahraničí stačí v průměru na dvě třetiny nákladů, musíte počítat s tím, že zbytek bude na vás rodičích. Když bychom tedy počítali, že přibližně 13 200 korun, které činí stipendium v Irsku, pokryje dvě třetiny nákladů, měsíční náklady na zahraniční studium by tak třeba právě v Irsku bez podpory programu Erasmus Plus vyšly na necelých 20 000 korun. Třetinu, 6 600 korun měsíčně, tedy musí někdo – nejspíše rodič – zaplatit. Při ročním pobytu bychom se dostali na částku okolo 80 000 korun.

Rodiče vysokoškoláků nejspíše tato částka zas až tak moc nešokuje. I dítko studující doma v Česku něco stojí. Ovšem bereme v potaz jen nezbytné náklady, jako je bydlení, jídlo, doprava MHD. Kde jsou pak ty zbytné, jako je třeba cestování po nové „domovině“? Při našich výpočtech se navíc držíme spíše při zemi a počítáme s podporou Erasmu.

Další možnosti stipendia

Erasmus není jediný program, kterého můžete využít. Stipendia na studium v zahraničí nabízí i jednotlivé univerzity, také různé organizace či nadace. Patří mezi ně například německá organizace DAAD, francouzský ústav pro výzkum CEFRES či Fulbrightova komise. Aktualizovanou nabídku stipendií pro vysokoškoláky, ale i středoškolské studenty můžete najít na stránkách Ministerstva školství ČR.

Odjet můžete i bez stipendia

A co v případě, že by se vašemu dítku zachtělo studijního programu, kde stipendium není možné? Tak nepojede, řeknete si. Ano, i to je možnost. Tou druhou je pak začít včas odkládat na jeho budoucnost

Studium na jazykové škole

Mnoho mladých lidí vyjede do zahraničí s cílem naučit se hlavně cizí jazyk. Další alternativou je pak jazyková škola a k tomu zaměstnání. Náklady si bude účastník hradit sám. Výhodou však je, že při jazykové škole je o něco snazší skloubit školu a práci.

Tip Rádce na finance

Ideálním finančním produktem pro tyto budoucí účely je stavební spoření. Garantované zhodnocení a státní podpora jsou pádné argumenty, proč je zvolit. A co když nikam studovat nepojede? Peníze do začátku se přece vždycky hodí, třeba na první bydlení.

 

Číst další článek

Další články v rubrice

Jak na čerpání dovolené bez zbytečných starostí

Jak na čerpání dovolené bez zbytečných starostí

Prázdniny jsou tu a s nimi i doba čerpání dovolených. Dle zákoníku práce je dovolená pravomocí zaměstnavatele. Dobrou praxí v řadě firem ale je, že si zaměstnanci požádají o dovolenou v termínu, který si sami vyberou. Následně ji zaměstnavatel musí schválit.

Chcete domácí studnu? Podívejte se, co vás čeká

Chcete domácí studnu? Podívejte se, co vás čeká

Přemýšlíte o vybudování vlastní studny? Pokud máte na pozemku příhodné podmínky, neváhejte. Ceny vody stále stoupají a se studnou ušetříte.

Dešťovka: Získat můžete příspěvek až 105 000 korun

Dešťovka: Získat můžete příspěvek až 105 000 korun

Sucho je problémem nás všech a stejně tak bychom měli přistupovat k jeho řešení. I běžný občan se může zapojit do boje. Jak? Třeba využitím dotačního programu Dešťovka.

Jak levně na dovolenou s nocováním ve stanu nebo v autě

Jak levně na dovolenou s nocováním ve stanu nebo v autě

Chcete na dovolené v zahraničí ušetřit za ubytování, užít si trochu dobrodružství a přespávat při cestě ve stanu nebo v autě, podle toho, kam právě dojedete? Na parkovišti, na odpočívadle nebo ve volné přírodě se to ale v mnoha evropských zemích nesmí! A tak místo abyste ušetřili za poplatek v autokempu, můžete se dočkat tučné pokuty. Zdaleka ne ve všech zemích jsou tak tolerantní jako u nás, kde se kromě soukromých pozemků, národních parků, chráněných krajinných oblastí a vojenských újezdů dá stanovat všude.

Top