Až se vás zima zeptá, co jste dělali v létě, vytasíte se s řadou skleniček naplněných marmeládami a kompoty, se sáčky nasušených křížal a domácím müsli se sušeným ovocem. Zavařování, sušení, zamrazování nebo kvašení je v módě! Je to skvělý způsob, jak ušetřit na jídle a zároveň si v zimě připomenout okamžiky letní pohody.

Nasušte si křížaly

Sušení patří spolu s vařením povidel k nejstarším metodám uchovávání ovoce. Dříve se sušívalo ovoce v obecních sušárnách, ve kterých se topilo dřevem. Sušily se především švestky, jablka a hrušky. V dnešní době se suší na slunci, doma na radiátorech, na roštech trouby, nejlépe horkovzdušné s větrákem, nebo moderně za pomoci elektrických sušiček. Zásobte se na zimu sušenými švestkami, meruňkami, broskvemi, višněmi, jablky, hruškami, třešněmi, borůvkami, bezinkami nebo šípky. Větší plody nakrájejte na plátky o tloušťce maximálně 5 mm, drobné peckoviny před sušením rozpulte a vyjměte z nich pecky. Sušením se v plodech zachovává většina vitamínů, musíte ale počítat s tím, že chuť a barva se změní. Pokud si hlídáte příjem energie, nezapomínejte, že sušené ovoce obsahuje v porovnání s čerstvým ovocem vyšší podíl cukru.

Zamrazte ovoce i zeleninu

Zamrazení je téměř bez práce. Ovoce nebo zeleninu šoupnete do mrazničky, a je to. Nejlépe se k němu hodí bobuloviny jako jahody, maliny, ostružiny či rybíz. Plody musí být čerstvé a dobře omyté. Ovoce si zachová tvar a šťavnatost, když ho zamrazíte prudce. Zabrání se tím vytvoření špičatých krystalků ledu, které mohou plody poškodit. Aby se nevytvořily nevzhledné hrudky, položte jednotlivé kusy odděleně na tácek, dejte je na dvě hodiny zmrazit, poté je nasypte do sáčku nebo vzduchotěsné nádoby a vložte opět do mrazničky. Zeleninu před zamražením krátce ponořte do vařící vody a následně ji rychle zchlaďte. Prodloužíte tím její trvanlivost až na dvanáct měsíců. Neblanšírovanou mraženou zeleninu je třeba spotřebovat do šesti až osmi měsíců, stejně jako zmrazené ovoce. Vybírejte druhy zeleniny, které neobsahují příliš mnoho vody, jako fazolové lusky, hrášek, květák, brokolici, mrkev, celer, špenát nebo kukuřici.

TIP
Nasekejte čerstvé bylinky, vložte je do tvořítek na led, zalijte vodou a dejte zamrazit. V zimě je můžete použít třeba na dochucení polévky nebo omáčky.

Nechte to kvasit!

Mléčné kvašení je prastarý a velmi jednoduchý způsob konzervace, při kterém veškerou práci odvedou přirozeně vzniklé bakterie. Zatímco při zavařování se používá ocet, který dráždí žaludek, kvašení si vystačí jen se solí, nejlépe mořskou. Během procesu kvašení nepřichází zelenina o cenné živiny a naopak je obohacena o zdraví prospěšné bakterie mléčného kvašení, dále vitamíny, minerály, stopové prvky a enzymy. Naložit lze cokoliv, co vám roste na zahrádce, například mrkev, cuketu, zelí, květák, červenou řepu, okurku, kedluben, papriku, ředkev nebo cibuli. Plody nesmí být příliš měkké, ale musí být zralé, aby obsahovaly dostatek cukru. Kvašenou zeleninu můžete doladit kmínem, křenem nebo česnekem, přihodit můžete i mořskou řasu.

Zdravější zavařování? Se solí, agarem nebo přírodním pektinem

Téměř z jakéhokoliv druhu ovoce lze připravit kompoty, džemy, marmelády, rosoly nebo čatní na nesčetně mnoho způsobů. Nejrychlejším, osvědčeným prostředkem, se kterým zvládnou zavařování i začátečníci, jsou tradiční želírovací cukry, gelfixy a podobné směsi. Používají se v poměru jedna ku jedné – kilo želírujícího cukru na kilo ovoce. Zavařenina se díky konzervačním schopnostem cukru nezkazí, je však velmi sladká a navíc obsahuje látky, jako je kyselina askorbová, xanthan, guma guar nebo sorban draselný, které mohou chuť džemu měnit a především neprospívají zdraví. Přírodní náhradou za chemický koktejl může být čistý pektin připravený z citrusů, který funguje jako zahušťovadlo. I zde musí převzít funkci konzervantu cukr, jeho množství ovšem můžete snížit na 2 : 1 nebo 3 : 1 vzhledem k ovoci. Pokud byste se rozhodli vypustit cukr úplně, vyzkoušejte sůl a agar. Špetka soli „vytáhne“ z ovoce jeho přirozenou sladkost, a ideální konzistenci zajistí přírodní agar vyrobený z mořských řas. Sůl však na rozdíl od cukru nekonzervuje, a tak je třeba sklenici se zavařeninou sterilovat a po otevření ihned zkonzumovat.

TIP
Marmeládu, zavařeninu nebo čatní můžete ozvláštnit bylinkami či kořením. Pusťte se do experimentů. Meruňková marmeláda s rozmarýnem, malinová s mátou, třešňová s levandulí nebo jahodový džem s vanilkou? Do meruňkového nebo třešňového čatní přidejte zázvor a podávejte ho k masu či sýru.

Hygienické patero zavařování

Aby vaše práce nepřišla vniveč a v zimě jste si mohli pochutnávat na zavařených letních dobrotách, dodržujte pečlivě hygienické zásady.

1 K zavařování nepoužívejte nahnilé ani zplesnivělé suroviny. Nestačí vykrojit nahnilou část plodu. I na pohled zdravá část může být kontaminována nebezpečnými mykotoxiny. 2 Suroviny před použitím důkladně omyjte pitnou vodou. 3 Sterilizujte sklenice i víčka. Sklenice vymyjte a vložte na deset minut do trouby zahřáté na 110 °C, víčka povařte deset minut ve vodě a po vyschnutí je zakápněte tvrdým alkoholem. Víčka nepoužívejte opakovaně. 4 Džem či marmeládu neochutnávejte během vaření rovnou z vařečky. Vždy použijte čistou lžičku. 5 Pokud se zkazí již hotový džem, vyhoďte celou sklenici. Nestačí odebrat jen viditelně postiženou část.

TIP
Jak ušetřit na ovoci? Podívejte se na www.naovoce.cz a najděte si ve vaší blízkosti sad, kde si můžete zadarmo nasbírat ovoce.

Domácí müsli se sušeným ovocem
domácí granola receptIngredience:
400 g ovesných vloček
100 g žitných vloček
4 lžíce medu
50 g nasekaných ořechů (např. vlašské a lískové ořechy, mandle)
100 g sušeného ovoce (např. meruňky, třešně, jahody)
50 g semínek (např. slunečnicová, dýňová, sezamová)
100–200 ml mléka

Postup:
Smíchejte vločky a přidejte k nim ořechy, semínka a sušené ovoce podle chuti. Do směsi při míchejte mléko a med. Pečte v troubě vyhřáté na 140 °C asi půl hodiny. Müsli po celou dobu pečení hlídejte a občas ho promíchejte, aby se nepřipálilo.

Sdílet článek