Současně se začátkem příštího roku vstoupí v platnost nová evropská směrnice o energetické náročnosti, která může výrazně ovlivnit výstavbu nových bytových a rodinných domů. Na co je potřeba se připravit?
O nových podmínkách výstavby rodinných domů a bytů jsme vás informovali již před několika měsíci. V tomto článku rozebereme některé důležité aspekty podrobněji a pokusíme se také uvést na pravou míru určité mýty, které se v souvislosti s tématem objevily.

Je jasné, že směrnice v první řadě zavádí legislativní požadavek, podle kterého bude nově možné stavět pouze „budovy s téměř nulovou spotřebou“. Co přesně to ale znamená? Aliance Šance pro budovy (ŠPB), která sdružuje přes tři sta firem a organizací podporujících energeticky úsporné stavebnictví, vyvrací, že by to znamenalo skutečně nulovou spotřebu. „Toto označení domů ve skutečnosti neodpovídá svému názvu, bylo převzaté z evropské směrnice, ale česká legislativa si jej definovala po svém a zohlednila národní podmínky. Reálně budou tyto nové budovy ve srovnání s nyní stavěnými bytovými domy pouze o 10 až 20 procent úspornější,“ říká Petr Holub, ředitel ŠPB.

Vysvětluje, že jejich podmínkou bude spotřeba tepla na vytápění v rozmezí 30 až 70 kWh/rok, přitom aktuální požadavek na novostavby je 40 až 90 kWh/rok. A spotřeba energie, která má původ v neobnovitelných zdrojích, bude muset být ve výši 100 až 160 kWh/rok, zatímco dnes to musí být v rozmezí 120 až 200 kWh/rok. „Snížení energetické náročnosti domů bude dosaženo především pomocí lépe zateplených obvodových zdí, střech a také kvalitních oken, většinou s trojskly, která mají často navíc i lepší zvukotěsnost,“ vysvětluje Petr Holub. A vyvrací i mýtus o tom, že by nové domy musely mít od roku 2020 systém řízeného větrání s tzv. rekuperační jednotkou.

Celospolečenské přínosy energeticky úsporných budov

Podle aliance Šance pro budovy (ŠPB) mají domy s nízkou energetickou spotřebou kromě v článku zmíněných pozitiv pro jednotlivce přínosy i pro celou společnost. Mimo jiné je to pozitivní dopad na zdraví obyvatel a nižší náklady na zdravotnictví, větší soběstačnost budov, tím i menší zranitelnost při výpadcích dodávek energie a vyšší energetická soběstačnost státu, nižší lokální znečištění a menší příspěvek ke globální změně klimatu. Jak konstatují analytici ŠPB, energeticky úsporné stavebnictví má velký multiplikátor na HDP, příjmy státního rozpočtu a zaměstnanost – drtivá většina práce a materiálů je totiž domácího původu.

V médiích se přirozeně hodně řeší i finanční stránka věci. Petr Holub v této souvislosti říká, že jelikož směrnice nezavádí zásadní zpřísnění požadavků, nebudou zásadní ani finanční vícenáklady. A odkazuje na vyjádření kvalitně stavějících developerů. Ti říkají, že výstavba podle nových standardů nemusí být finančně nákladnější, pokud je bytový dům kvalitně navržen již od počátku. Navíc podle existujících průzkumů nabízených projektů jich už nyní minimálně polovina tento nový standard splňuje. „Pro koncového uživatele tato změna znamená vyšší kvalitu technického řešení domu, někdy lepší vnitřní prostředí a také úspory za energie související s menší potřebou vytápění,“ doplňuje Petr Holub.

Sdílet článek