Úvodem jste zmínila, že vám Modrá pyramida změnila život. Co jste tím myslela?
Dagmar: Já jsem poprvé přišla do Modré pyramidy už v roce 2000, kdy jsem si založila smlouvu o stavebním spoření, protože to bylo výhodné a chtěla jsem si něco naspořit do budoucna, třeba na penzi. Už tenkrát jsem myslela na zadní vrátka. Jenže pak přišel životní zlom a ukázalo se, jak jsem tehdy byla prozíravá. Zcela se mi změnila životní situace – rozvedla jsem se a musela začít budovat nový domov s novým mužem…
Jaký domov jste si přála?
Dagmar: Snila jsem o domečku v přírodě, abych mohla být v lese, chodit běhat na čerstvém vzduchu a také plavat, což je můj velký koníček. Tak jsem si svůj sen začala plnit… Zalíbilo se mi jedno pěkné místo pro náš nový domek hned u lesa na Nymbursku. Lokalita mi vyhovovala, protože je dostupná z Prahy, kam denně dojíždím do práce. K financování stavby domu jsem si vybrala Modrou pyramidu, u níž jsem v roce 2005 požádala o úvěr na pořízení rodinného domu. Se vším mi ochotně pomáhala moje finanční poradkyně Jana Dražanová.
Jak váš nový domov vznikal?
Jan: Myšlenka se zrodila v mé hlavě, ale musím přiznat, že se mé ženě okamžitě zalíbila, a od té chvíle jsme už oba uvažovali o svém budoucím domě jen jako o srubu. Podívali jsme se teoreticky na internet, prakticky na veletrh zaměřený na dřevěné domy. Mezitím jsme důkladně zvažovali, co chceme a kde budeme bydlet. Nakonec jsme našli místo v kraji mého dětství, jak už zmínila žena, poblíž Nymburka. Na okraji lesa, kde stál pouze jeden dům, ale nedaleko od malé vesnice. Také jsme našli člověka, který měl ve své nabídce slušné domy ze dřeva. Jmenuje se Vladimír Bernat, tehdy před šesti sedmi roky měl firmu na Moravě, dnes už ji má v Čechách u Mimoně.
Jaké kroky stavbě srubu předcházely?
Jan: Pan Bernat si s námi dal schůzku, vytáhl notebook a začal klást otázky: Jak velký by měl být půdorys srubu, kolik chceme místností, zda patro atd. Vše se hned objevovalo na obrazovce a měnilo se podle našich připomínek. Jsme dva starší lidé, už tehdy nám bylo přes 60 let, takže jsme se shodli, že nám stačí přízemní bungalov, abychom nemuseli chodit do schodů. Jedna velká obývací místnost, ve které bude i kuchyně, a vedle toho větší koupelna, stejně velká ložnice, pracovna pro dva lidi, technická místnost. Mysleli jsme si, že budeme potřebovat garáž v domě. Navrhl jsem, že by bylo pěkné mít v oné velké místnosti část coby galerii, zbytek otevřený až do střechy. Přestože to znamená větší spotřebu tepla, je to pěkné. Vladimír Bernat vše předvedl a spočítal. Nutno říci, že se částka, kterou nám sdělil, nelišila ani o korunu od toho, co jsme po dokončení zaplatili!