Třebaže jich u nás ještě nejsou tisíce, o stavbě pasivních domů začíná uvažovat stále více lidí. Vedou je k tomu především výjimečné vlastnosti takových staveb, směřující k výrazné proměně kvality života jejich obyvatel.

Poslední signály

Pasivní dům je název standardu energetické efektivity stavby, jejíž primární vlastností má být co nejmenší ekologická stopa. Je to taková stavba, která pro vytápění a chlazení svých prostor potřebuje jen velice málo energie a nemusí jít zdaleka jen o obytnou stavbu. Pasivním domem může být stejně dobře i kancelářská budova, hotel anebo třeba supermarket. Atributy pasivního domu nejsou pouze nějakým přívažkem architektonického návrhu stavby, dům už jako pasivní musí být stavěn. Z toho důvodu jsou převážnou většinou pasivních domů novostavby, nicméně jeho kvalit mohou v mnoha případech dosahovat i dobře provedené rekonstrukce starších staveb.

Švédsko – Německo 1:1

Za vynálezce konceptu pasivního domu jsou uznáváni dva muži a za datum jeho zrození pak rok 1988. Přestože už tehdy byly nízkoenergetické stavby například ve Skandinávii dávno známé, byli to Němec Wolfgang Feist a Švéd Bo Adamson, kteří jejich nízkoenergetické principy nadále rozvíjeli a zdokonalovali. Oba muži věděli, že bez dokonalé izolace, eliminace tepelných mostů, vzduchotěsnosti, vícenásobného zasklení anebo řízené ventilace se žádná stavba nízkoenergetickou nestane. Oni šak chtěli ještě víc! Na základě jejich spolupráce tehdy poprvé padl termín pasivní dům definovaný jako stavba s extrémně nízkými nároky na vytápění, a to i v oblasti vcelku studeného evropského klimatu, a tedy nevyžadující žádné
vytápění. Pasivní proto, že se obejde pouze s vnitřními, pasivními zdroji tepla, jimiž mohou být sami lidé anebo předměty, případně sluneční energie procházející okny. Svými kvalitami by tak jejich pasivní dům v mnohém převyšoval nízkoenergetické domy.
Vize pasivního domu měla mít rovněž své matematické vyjádření. Na rozdíl od nízkoenergetických domů, které ročně spotřebují méně než 50 kWh/m2 tepla na vytápění, se jejich dům měl obejít s ještě daleko nižší spotřebou tepla. Jako krajní mez pak oba muži určili hodnotu méně než 15 kWh/m2 vytápěné plochy, hodnota všech energií, tzv. Primární energie bez rozdílu svého účelu by u takové stavby měla být nižší než 120 kWh/m2 za rok.

Aktivně se stát pasivním

Hodnoty průměrné roční spotřeby tepla, neprůvzdušnost jeho konstrukce a celková potřeba energie spojené s provozem musejí být za- členěny do primárního architektonického návrhu. Je zajímavé, že koncepce pasivního domu v tomto ohledu umí pracovat se širokým spektrem stavebních materiálů. Může být jak cihlová, betonová či dokonce dřevostavba, nezáleží dokonce ani na jeho rozloze. V návrhu však musí být jasně specifikován
a úzkostlivě dodržován způsob a míra izolace všech jeho prvků. Ta vede nejen k samotným úsporám energií, ale zároveň také ke zvýšení teploty interiéru a eliminaci tepelných mostů. Důležitým faktorem bývá rovněž orientace jeho oken a především vhodná volba zasklených ploch. Okna totiž pasivnímu domu neslouží jenom jako zdroj světla, ale především jako tepelný radiátor. Musejí mít ovšem kvalitní rám a trojité zasklení vyplněné inertními materiály. Pokud bude dům neprůvzdušný, je třeba věnovat stejnou pozornost cirkulaci vzduchu. Právě proto pasivní domy disponují sofistikovanými větracími jednotkami.

Pomalé změny

Třebaže by se zdálo, že všechny výše zmíněné vlastnosti pasivních domů vedoucí k výrazným úsporám jak energií, tak peněz, vyústí v masivní výstavbu a ke zrodu celosvětového fenoménu, zatím se tak bohužel nestalo. Tradičním lídrem v oblasti pasivních domů je především Skandinávie a německy mluvící evropské země, kde se ekologie a ekologičnost staly jedním ze základních občanských postojů jejich obyvatel obecně. Přesto se dodnes postavilo na světě celkově jen něco málo přes pětadvacet tisíc pasivních domů, zmíněné země se však na tomto čísle podílejí maximálním možným způsobem! U nás se hovoří řádově pouze o stovkách postavených pasivních domů. Hlavním stimulem, který potenciální zájemce o stavbu pasivního domu odrazuje, jsou zvýšené náklady na takovou stavbu, přitom odborníci odhadují, že nárůst nákladů je v porovnání s konzervativním domem pouze desetiprocentní! Také u nás se však tento trend začíná pomalu měnit. Doba pasivních domů k nám dříve či později přijde.

Sdílet článek