Nejdelší šachová partie v historii
Nejvíce tahů v partii šachu předvedli v roce 1989 v Bělehradě Nikolic s Arsovicem. Během 20 hodin a 15 minut posunuli figury 269krát, až nakonec utkání dovedli k remíze. To bylo ale ještě předtím, než světová šachová federace FIDE zavedla pravidlo, podle něhož má hráč právo žádat remízu, pokud se v posledních padesáti tazích ani jednou nepohnulo pěšcem nebo nebyl vzat žádný kámen. Právě v této partii vzal bílý posledního pěšce ve 169. tahu, čímž oba přišli o šanci vyhrát. Přesto ještě přidali dalších 100 tahů. V novodobých dějinách šachu po zavedení pravidla padesáti tahů má svůj zápis i Česko – právě v české extralize totiž proběhla nejdelší šachová partie mezi Rusem Daninem, hrajícím za Třinec, a Bělorusem Azarovem, reprezentujícím Frýdek-Místek. Oba začali hrát ve čtyři odpoledne a vyčerpaní skončili až po půlnoci, kdy po celkem 239 tazích vyhrál ruský šachista. A jen pro zajímavost, Sergej Azarov je dobrý kamarád Pavla Benča, autora projektu Moudré šachování v Modré pyramidě, a shodou okolností byl Pavel v tom zápase kapitánem extraligového týmu Frýdku-Místku a vychutnával si tak tuto partii naživo.
Nejdelší šachová partie na mistrovství světa
Mezi šachovými velikány také proběhla řada dlouhých a strhujících bitev. Tou nejdelší bylo páté utkání o titul mistra světa v roce 1978 mezi Rusy Korčnojem a Karpovem. Korčnoj ho sice s bílými figurami ve 124. tahu vyhrál, titul ale nakonec v těsném souboji nezískal.
Nejdelší šachová hra bez ztráty jediné figury
Dokážete si představit odehrát 31 tahů, a neztratit přitom ani jednu figuru? I tak se dají hrát šachy. Přesně to se totiž přihodilo v Menšenu v roce 1994 při partii Nubera s Keckeisenem. Právě ve 31. tahu ale souboj beze ztrát skončil, protože Keckeisen se musel vzdát, když mu hrozil mat.
Nejkratší šachová hra
Nejrychlejší mat je v šachu možný na dva tahy s černými a na tři s bílými kameny. Říká se mu mat bláznů, příp. mat hlupáků. Jen si to sami vyzkoušejte na šachovnici: 1. f3 e5 2. g4 Dh4 mat (může být ale i 1. f4 e6 2. g4 Dh4 mat a podobně) a 1. e4 g5 2. d4 f6 3. Dh5 mat. Nestává se to ale jen amatérům – třeba v mistrovské partii Dordevice a Kovacevice v Bela Crkve přišel v roce 1984 mat už ve třetím tahu. A to samé se odehrálo o čtrnáct let později mezi Vassallem a Gamundim v Salamance.
Nejpozději braná první figura
V utkání Rogoffa s Williamsem na mistrovství světa juniorů ve Stockholmu 1969 zmizela první figura ze šachovnice až v 94. tahu. Bílý tenkrát uloupil pěšce. To Filipowicz a Smederevac při své bitvě v polské Polanica Zdrój v roce 1966 předvedli 70 tahů, aniž by jeden druhému vzal jakýkoliv kámen. Hra tak skončila remízou.
Nejmladší velmistr
Rus Sergej Karjakin se stal velmistrem už ve 12 letech, čímž překonal mistra světa Bobbyho Fischera, kterému bylo 15 let, 6 měsíců a jeden den, když se v roce 1958 stal velmistrem. Mezi ženami dosáhla této mety nejrychleji Judit Polgárová v 15 letech, 4 měsících a 28 dnech (v roce 1991).
Nejvíce simultánních šachových partií
Neuvěřitelný výkon v simultánním šachu vytvořil íránský velmistr Ehsan Ghaeim Maghami, který v roce 2011 zvládl hrát při exhibici v Teheránu najednou na 604 šachovnicích. A nevedl si špatně – vyhrál úctyhodných 580 her, v 16 dalších remizoval a zbylých 8 prohrál. Mezi ženami vyzvala v roce 2005 Susan Polgárová 326 oponentů, přičemž ve 309 partiích vyhrála, ve 14 remizovala a jen ve třech prohrála.
Nejlepší šachista
Je těžké určit nejlepšího šachistu historie. Záleží totiž na tom, jaká kritéria zvolíte. Je to třeba nejdelší neporazitelnost, kterou se pyšní José Raúl Capablanca? Na toho nikdo nevyzrál 8 let (1916 až 1924) a jeho série trvala 63 partií.
Nebo je to hráč s nejvyšším hodnocením Elo, které se aktualizuje podle výsledků odehraných partií? Garry Kasparov měl na přelomu let 1999 a 2000 na kontě rekordních 2851 bodů, v roce 2014 ho ale překonal Magnus Carlsen s 2882 body. Abyste měli představu, jak obtížné je takových čísel dosáhnout, vězte, že od zavedení ratingu v roce 1970 přesáhlo hodnotu 2800 bodů jen 13 hráčů – přitom např. Bobby Fischer nebo Anatolij Karpov mezi nimi nejsou.
Nebo nejlepšího šachistu historie dělá nejdelší doba strávená v čele šachového žebříčku? To by favorizovalo Fischera, který byl světovou jedničkou celých 20 let (1970 až 1990), než ho vystřídal Garry Kasparov.
Nebo je to počet mistrovských titulů či počet let strávených v pozici mistra světa? Pak by vítězil Emanuel Lasker, který získal sedm světových titulů a vládl šachovému světu 27 let. Až v závěsu za ním jsou se šesti tituly ruští bohatýři Kasparov s Karpovem.
Kdo je tedy nejlepší? Vyberte si sami.
Modrá pyramida letos rozjíždí nový projekt nazvaný Moudré šachování, který má představit svět šachu dětem na základních školách a otevřít jim tak možnost rozvíjet své schopnosti myšlení. Ve spolupráci se základními školami, které se do projektu zapojí, chceme dětem prostřednictvím této hry pomoci posílit dovednosti, které pomáhají řešit obtížné problémy, rozvinout kreativní i logické myšlení a paměť.
